Kostel P. Marie Matky Boží

Staré Město

 

Nejen podle tradice se jedná o  nejstarší telčský kostel. Jeho založení, spíše založení kaple, která byla předchůdkyní současného kostela, klade pověst o jejím vzniku, a také o založení města, až do konce 11. století (1099). Podle ní nechal kapli postavit moravský kníže Otta II. po úspěšné bitvě s českým knížetem Břetislavem II.(?) Událost od roku 1799 připomíná v kostele  deska na levé straně presbytáře. Tehdy poprvé totiž město slavilo, spolu s kostelem, sedmisetleté výročí údajného založení. Vznikla tak tradice, kterou připomínají další kamenné desky na vnější straně kostela při hlavním vstupu z let 1899 a 1999.

Velký archeologický výzkum dna Staroměstského rybníka v roce 2011 potvrdil rozsáhlé osídlení této části města, spolehlivě doložené do 12. století, a odkryl komunikační systémy z té doby, které jednoznačně směřovaly do prostoru kostela a potvrdily tak jeho starobylou existenci.

Doložené zprávy o kostele jsou ale daleko mladší. Nejstarší pochází z konce 14. století (1385), kdy majitel Telče Jindřich z Hradce kostel obnovil a rozšířil. Z té doby zřejmě pochází spodní část věže, dnešní sakristie.

V mezidobí, od konce 13. století (1283) do poloviny 16. století, se v různých dokumentech objevují zprávy o faře při kostele a zdejších farářích. Poslední taková zmínka je z roků 1578, který je považován za rok zániku samostatné staroměstské fary.

Současná podoba kostela je z roku 1647, kdy snad byla část kostela zbořena a ke gotickému presbytáři přistavěna barokní přístavba s bočními kruchtami.

Další velké proměny se obraz kostela  dočkal v roce 1891, kdy byla cibulovitá báň věže nahrazena dnešním jehlanem. V následujících letech pak prošel kostel velkou opravou, která byla přípravou na oslavy jeho osmisetletého založení v roce 1899.

O osmdesát let později, na přelomu 60. tých a osmdesátých let dvacátého století, byla provedena další velká oprava. Kostel s věží dostal novou střešní krytinu a byl nově omítnut.

Za zmínku stojí snaha církevní správy a města z roku 1867 na obnovu samostatné fary na Starém Městě, která zde byla do roku 1578 (?). Do josefinských reforem byl také kostel vyhlášeným místem mariánských poutí (15. srpna a 8.září).

Umělecky cenná je výzdoba jak hlavního oltáře s barokní sochou P. Marie, tak bočních oltářů zasvěcených sv. Josefu, Servulu, Cyrilu a Metoději, Antonínovi z Padovy a sv. Františku.

 

 

Věž kostela je vysoká 41,65 m (k vrcholovému kříži), resp. 26,60 po vrchol zastřešení. Nadmořská výška u vstupu do věže je 512,6 m Bpv.

Na věži je starobylý zvon P. Marie  z roku 1515 (595 kg) od zvonaře Jana z Mezříče, vynikající krásným hlasem. V říjnu 2000 k němu přibyly tři nové zvony Gabriel (200 kg), Josef (130 kg), a Jan (68 kg) pořízené z veřejné sbírky od zvonaře Petra Manouška.