Osmiboká kaple sv. Karla byla postavena na náklad hraběnky Františky Slavatové okolo roku 1670 (1664?). Jejím  stavitelem byl Stefan Perti.

Důvodem k postavení kaple byla několik let stará událost, kdy 13. října 1653 (někdy 1652) v místech jejího postavení spadl do vlčí jámy jeden ze synů hraběnky Karel Jáchym (*1640). Při pádu do asi 5 m hluboké jámy utrpěl jen drobné odřeniny a poškození dásně. O jeho vytažení z jámy se postarali sedláci z Vanova pracující v lese. Snad právě tehdy vzniklo jeho rozhodnutí stát se knězem. Pozdější líčení události, že se tak stalo před jeho svatbou a slib, že vstoupí do kláštera toho řádu, jehož mnicha prvního potká, je již literární fikcí.

K 26. října 1672 je doloženo založení fundace Františkou Slavatovou ve výši 1000 zl. rýn. na udržování kaple, které  svěřila jezuitské koleji v Telči. Zmíněný dokument s ní podepsal tehdejší rektor koleje Martin Rolle.

Vlčí jáma byla upravena na kapli Božího hrobu, protože právě zde končila křížová cesta, která byla v pozdějších letech z Telče na vrchol kopce zřízena. Nad ní je postavena kaple s malou předsíní. Vedou do ní tři vchody. Prostřední, větší, do vlastní kaple, oba postranní pak do spodní části. V kapli je dřevěný hlavní oltář s obrazem neznámého autora. Na stropě je pak místním malířem zachycena událost z roku 1653, pro kterou byla kaple postavena. Stalo se tak prý na výslovné přání Františky Slavatové.

Za josefinských reforem byla kaple v roce 1784 zrušena. V roce 1786 ji zakoupila za 172 zl. Marie Johanna Lichtensteinová a vrátila ji původnímu účelu. Do roku 1945 se o její údržbu staral telčský hraběcí velkostatek. Po roce 1945 přešla do majetku státu. Po roce 1990, v rámci restitucí lesních pozemků, do majetku Města Telč.

V roce 1961 (26.září) byl v kapli zabit bleskem P. Vladimír Koukal (*1931), novokněz a kaplan v Telči, který se do ní uchýlil před bouřkou, když s pomocníkem Janem Terblem pracoval na její údržbě.

Kaple je vysoká 16,00 m (k vrcholovému kříži), resp. 8.50 pod zastřešení. Nadmořská výška při vstupu do kaple je 580,5 m Bpv.

 

 Slavata Karel /Jan Jáchym/

* 1640

+ 22. (21.?) července 1712

základní vzdělání v jezuitské koleji v Jindřichově Hradci, asi také ve Vídni, kde pobýval se svou matkou, nejvyšší hofmistryní císaře Leopolda a na jezuitských univerzitách v rakouském Ingolstadtu a belgické Lovani.

Na počátku 40-tých let absolvoval noviciát bosých karmelitánů v Římě, v roce 1663 zde složil slavné sliby a byl vysvěcen na kněze. Řádové jméno Karel Felix. V roce 1668 se zúčastnil otevření nově zbudované karmelitánské poustevny Montevirginio poblíž Bracciana (severozápadně od Říma) a byl jedním z deseti karmelitánů, kteří zde začali žít. Podílel se na dostavbě areálu. Za peníze své matky F. Slavatové z Meggau nechal zde vystavět kapli sv. Karla Boromejského. Od roku 1671 byl převorem karmelitánských klášterů v Praze na Malé Straně a ve Vídni. V rode 1674 byl generální kapitulou zvolen za jednoho z šesti nejvyšších představitelů řádů v jehož nejvyšších hodnostech setrval až do roku 1710. V osmdesátých letech zastával nějaký čas dokonce funkci generála celého řádu. Je také považován za iniciátora vzniku karmelitánského kláštera v Kostelním Vydří.

Z dochované korespondence vyplývá, že byl důvěrným přítelem císaře Leopolda.

 

 zdroj Petr Maťa Svět české aristokracie str. 513 - 518