Kostel Jména Ježíš, jezuitský kostel

Náměstí Zachariáše z Hradce

 

Kostel byl postaven jaké součást jezuitského areálu (koleje ad.) v polovině 17. století, poté co Františka Slavatová uvedla do města tento řád. Vysvěcen byl 11. září 1667 olomouckým biskupem Karlem z Lichtensteina. Barokní stavba s bohatou štukovou výzdobou (stavitelé Stefan Perti?, J.D.Orsi?) je typická pro jezuitské kostely. Obraz na hlavním oltáři od Daniela Grana znázorňuje adoraci Nejsvětějšího Jména Ježíš. V jeho horní části je vyobrazen zakladatel jezuitského řádu, sv. Ignác z Loyoly. Dále je oltář vyzdoben řezbami od jezuitského sochaře Václava Kovandy. Sochy na oltáři představují sv. Petra a Pavla.

Chrám má 6 bočních oltářů . Na prvních dvou jsou obrazy Bolestné P. Marie a smrt sv. Josefa od Ignáce Raaba. Autorem jejich řezbářské výzdoby je František Hamb, jehož dílem je také kazatelna. Na dalších dvou oltářích jsou obrazy sv. Aloise a sv. Františka Xaverského. Pochází z doby založení kostela. Oltář P. Marie Lurdské v zadní části kostela je až z roku 1928.

V jednom z výklenků je velký obraz sv. Alžběty Durynské, jak obdarovává chudé od Čeňka Neumana. Je to jediné dílo tohoto malíře, který na přelomu 19. a 20. století působil v Telči, které se ve městě na veřejně přístupném místě zachovalo. Neumann je autorem výzdob řady kostelů na Moravě. Na zadní stěně kostela je pozoruhodný obraz P. Marie Růžencové z roku 1856 od dalšího telčského malíře Leopolda Šašecího.

Z bohaté výzdoby kostela sochami stojí za připomenutí socha sv. Tadeáše od Jana Floriana asi z roku 1956 pořízena z nadání P. Tadeáše Zdeňka Řeháka, významného premonstráta, který v té době (do uvěznění v roce 1957) působil v Telči. 

Pod kostelem se nachází krypta, sloužící dříve jako hrobka. Byli do ní pohřbeni významní členové jezuitského řádu působící v Telči, zakladatelka kostela Františka Slavatová a její manžel Jáchym Oldřich Slavata a další dobrodinci kostela. V roce 1810 byla hrobka otevřena a cenné věci (cínové rakve) byly odebrány pro státní účely. Ostatky pak byly uloženy na novém hřbitově u sv. Anny.

 

Věže kostela jsou vysoké 38,93 m po vrcholovou korouhev, 23.80 m po báně. Nadmořská výška u vstupu do věže je 522,7 m Bpv. Podle novějšího stavebně historického průzkumu kostela sloužil spojovací krček věži pro potřeby meteorologických pozorování, které v Telči prováděl mj. i Antonín Strnad (1746 - 1799), zakladatel meteorologických pozorován v pražském Klementinu a dalších místech v Čechách a na Moravě.

Zvony na věži. Umíráček (120 kg) z roku 1665 od Joachima Grosse z Vídně byl za II. světové války zrekvírován a po ní vrácen do města, a  Václav Marie (45 kg) z roku 1654 je od zvonaře Šimona Urndorfera z Českých Budějovic. Pochází z vížky farního kostela (odhad O. Svobody) a podařilo se jej zachránit před rekvizicí za II. světové války.

 

Za zmínku stojí, že v některých historických materiálech (Kypta, stabilní katastr ad.) je uváděno zasvěcení kostela sv. Ignáci.